Už jste se dohodli se životem ?
29. května 2008 v 21:21 | Karel VoříšekChcete také blog jako ? Založte si jej zdarma zde!
Komentáře
super myšlenky....mám o čem přemýšlet....myslím, že by se mi s vámi výborně povídalo....
Blog na wagínu a jeho autor je pako.Nemá co dělat,křupan.
no jo primitiv...nic nepochopil....ale nutno říct, že i komplex hodně bolí....možná víc než fyzická bolest....vid ty děěěkane jeden...rozesmála mě poslední věta....nemá co dělat....to jste na tom stejně, akorát ty mi připadáš tak nějak ubožejc....musím se smát....díky
Knížku jsem četl, je dobrá, musím se na ní znova podívat, díky za tip!
Ta kniha je výborná!!! Po přečtení dává do duše kontrolku nad svým jednáním. Člověk se už nechová jako slon v porcelánu, ale našlapuje již citlivěji...
TY BUDEŠ VYMAZANEJ JAK TEN MAGOR CO MU PATŘÍ TENHLE BLOG POTRATE.
Koukám, že se nám ozval slon v porcelánu. Kup si tu knížku, uleví se Ti...:o)
někteří lidé jsou chudáci, co se dá dělat... , ale možná jim dává sílu někoho urazit..
Když přečkáme ty vulgarity od hlupáků, můžeme společně diskutovat nad pěkným tématem. Když těm chudákům řeknu PITOMCI, snad jsem nezhřešil slovem.
ahoj pro všechny podívej te na : www.bery-rescue.webnode.cz to je super web.. o nemocech záchrankách a tak různe -)) koukne te se stoji to za to ahoj a hezký den Jirka ***
Děkuju všem těm, kteří posílají smysluplné příspěvky do diskuse ! Jaký je váš názor... vymažeme ty, co až nad míru hřeší slovem ? :o) Dám na vás ...
určitě to uděljte, Karle, proč si kazit den hlupákama, na knížku, kterou doporučujete se podívám, díky za tip
Já si knížku asi taky někde seženu a některé komentáře bych opravdu smazal ..:o)
Karle, já bych ty ubožáky nemazala...alespon se zasmějeme....jak jsou pořáda v nervu a život jim nechutná tak jak by měl....fakt takovej člověk mě jen rozesměje, jak se snaží podupat, pošpinit....dup dup dup...nenenene...haha. fakt sranda... Jinak super blog.....díky
JÁ myslím, že je to druh úchylky, PSÁT do různých diSkusí a pomlouvat, urážet....myslím, že ten chudinka nenavštevuje a neuráží jen tady.....tak to rozjed frajere...
A fakt se dá vymazati? .A můj názor na blog, fakt dobrý.....jen tak dál
jak řekl, hannibal " když neudržíte krok s konverzací. Tak se ani nezapojujte"...
výborná kniha dala mi celkem dost vnitřního klidu, co je víc? Nad blbečkama co jen urážej a nadávaj se musíme vznášet a poletovat. To je naštve ještě víc asi jsem zhřešil slovem.To je jedno. čus hu
Děkuju za názory. Je v nich přesně to, co cítím i já. Mazat nebo nemazat podivné výkřiky :o) Nechávat je jako výstrahu ... žijí mezi námi ... :o) ? Protože fakt si nemáme vytvářet žádné domněnky. Nic se neděje jen a jen kvůli nám. I ten podivný výkřik jde přece z toho, kdo křičí a trápí hlavně jeho ... Co myslíte ? A která dohoda pomohla nejvíce vám ?
Knízka Ctyri dohody je skvela,senzacni je i predstaveni J.Duska stejneho nazvu na Lavce.Predava poselstvi i tem lidem,kteri by tuto knizku mozna nevzali do ruky.Je to humornou formou a pritom prinosne.Skvele je i Vase vyzarovani,pane Vorisku.A take to,ze lidé medialne znami mluvi a pisi na tato temata.Mnoho lidi si pak rekne:na te knizce ci na tom reiki neco je, kdyz to uznava i Vorisek. At se Vam dari sirit pozitivni energii i nadale :-)
Pane Voříšku,
ve Vašem članku se mi nejvíce líbila věta, prosba možná, abychom nehřešili slovem a říkali jen to, co si myslíme. Máte pravdu. Pro člověka by měl být směrodatný až názor vyřčený.
Otázka má na Vás tedy zní: Je horší hřešit slovem nebo činem?
Dobrý den, moc hezký blog :-D. Prosím koukněte na můj, nebudete litovat :-)
Nashledanou
♥ ♥ ♥
Pěkné myšlenky Karle, já bych nikoho komentář nemazal, protože každý ma právo na názor ikdyž uznávám, že názory které urážejí druhé lidi nejsou správné. Jinak děkuji za váš zajímavý článek nad který se dá uvžovat
Dobrý den, čtyři dohody jsou čtyři věty, za kterými se skrývá hluboká moudrost. Nevytvářejte si žádné domněnky - tahle dohoda mi dala nový pohled na život i na lidi a přinesla mi skutečnou osobní svobodu.Myslím si, že by "podivné výkřiky" neměly být mazány. Jsou jenom potvrzením toho, že každý jsme jiný a každý z nás nakládá jinak s darem řeči. Dobré slovo se vám vrátí, to zlé taky. Přeji Vám hodně dobrých slov.
zatím to ujde, chápu, že pracovní vytíženost je velká, ale chtělo by to více článků, a pokud možno lepší grafické zpracování :-)
Pane Voříšku, na váš blog mě nasměrovala kamarádka Zdeňka. Měla pravdu, konečně něco i pro nás, co se nebojíme myslet. Jako pár mých předchůdců Čtyři dohody znám, ale mým životem neotřásly zcela. Dařilo se mi podle nich žít vlastně i před tím, než jsem je poznal písemně. Moje genialita? Těžko. Instikt snad. Naše společná známá Z. řeší trápení humorem. Taky cesta. Ty, co hřeší slovem, hlasuji pro nemazat, ale v žádném případě nereagovat.
Já soudím, že každá kniha, která nás může udělat lepšími, stojí za přečtení a je jen na nás, kolik z ní přijmeme za vlastní. Čtyři dohody neznám, ale po Karlově "vyznání" by byl hřích, nezačíst se. Jinak hlasuji pro to: nejhorší slovní vandaly vymazat a nekazit ostatním zážitek z dobré diskuse. Oni si pěkně zalezou do své vulgární internetové zemjlanky a cítí se stateční až hrůza. Zatímco my ostatní si zde můžeme vytvořit docela pohodovou inteligentní oázu, kam se můžeme chodit občerstvit. Tak všem dobrou chuť.
Vzkaz pro StaV a Pa. : věděla jsem, že vám to tu nebude lhostejné.
Á, koukám že jsem další ze Zdeniččina klubu, komu doporučila sem zavítat a nelituju. Moje dohoda se životem je: neškodit. Já ostatním a oni mně. Spokojenost je stav mysli. Cítím spokojenost a nestydím se za to.
Zdravím všechny, co k nám přišli pobejt. Děkuju za názory. Čím začít ? Možná grafikou. Máte pravdu, chce to změnu. Pokusím se :o). Představení J. Duška jsem neviděl, ale hodně o něm slyšel. Zatím možná nedozrál čas se jít podívat :o) A k "podivným výkřikům" - teď to nechávám v rovině "nemazat, ale nereagovat" - jak sami čtete, přemýšlivých lidí je nás tady většina :o) Já sám mám na vás dvě otázky ( dovolíte-li ) :JAKÉ PODOBNÉ KNÍŽKY OVLIVNILI VÁS ? A druhá vychází z jednoho příspěvku v této diskusi, Jirka se ptal: JE HORŚI HŘEŠIT SLOVEM NEBO ČINEM ? Přemýšlím o tom, prosím, přemýšlejte se mnou a podělme se o to s ostatními .... děkuju a hezý den
Knizka, ktera me velice ovlivnila a nasmerovala soucasnou cestou je Zakony Ducha od Dana Millmana. A rada bych se jeste zminila o jedne,ktera mi dala take mnoho:Na ceste do sousedni dimenze /moje putovani za leciteli a samany/ od Clemense Kuby. Tesim se na doporuceni dalsich.
A k otazce, cim je "horsi" hresit-cim dal casteji se setkavam ted s tim, ze uz i negativni myslenkou,zlou myslenkou vuci nekomu,ale i vuc sobe vytvarime negativni energii, kterou sirime do vesmiru.Ani mezi slovem a cinem bych nevidela prilisny rozdil. A jak vy?
Odpovídám Pa. Určitě žijete bohatým duchovním životem. To jsou všechno dost zásadní knihy. Každý je pravda nemusí přijmout, ale je cítit, že vás ovlivnily hodně. Až mě mrzí, že jsem se zatím nenechal ničím takto spoutat a poslat na nějaký let do duchovna. A máte pravdu, negativní myšlenka je prevít, nepěstuju to, nezahrávám si. Vaše názory jsou zajímavé.
Knihu jsem četla, je výborná. Řekla bych, že napsaná přímo pro mne. Těším se z toho, že můj názor souzní s Vaším. Přeji pěkné dny! A další plná nacházení! Šnek
Hřešit slovem nebo činem? Myslím si, že to vyjde nastejno. Knihy jsou v mém životě důležité a také bohatě ovlivňují můj život. Je jich celá řada už od dětství. Vybírám podle autora: na 1. místě je I.D. Yalom, M.Scott Peck, Z. Matějček, Y.Yovell, J. Prekopová, K. Leman, Pekařová........Přeji všem dobré počtení, zvláště to, které Vám přináší radost a obohacení! Šnek
Mně v životě prospěl snad nejvíc Haškův Švejk. Skoro se to sem bojím napsat. Ale našel jsem tam vždycky všechno pregnantně řečeno. Kdo si myslí, že je to jen legrácka s fůrou sprosťáren, mýlí se a neumí to číst správně. Tenhle blog jsem nahmát náhodou a nelituji. Zajímavé a konečně chytré. Jsem v dobrý společnosti. Když se tak rozhlížím, tak na pokec bych nejradši šel se Zde, protože výraz vulgární internetová zemljanka je to nejvtipnější slovní spojení, co jsem v poslední době čet a slyšel. Dík za chytrý humor, to mám rád.
Ahoj všichni. Je tu fajn. Mě ovlivňuje Halina Pawlowská. Její knížky jsou pohodový a vtipný. Taky mám ráda jako Vrat vtipný a chytrý lidi. Chtěla bych se vás, pane Voříšku, zeptat, jestli jste vy sám potkal v poslední době někoho, kdo vás inteligentně pobavil. Já jsem se nechala pobavit v sobotu nahrávkou se scénkami Vladimíra Menšíka, to byla smršť dobré nálady. Ale osobně, to je horší, potkávám poslední dobou samé vážné a důležité tváře. Nese to doba, nebo mám jen smůlu na lidi? Tak prosím, kdo milý a vtipný vám všem zasáhl v poslední době do života? Já na svýho spasitele pořád čekám.
Ahoj neznámá Simi. Ještě že jsem tu chvilku zůstal. Asi mám taky smůlu na lidi, ale když se zamyslím poctivě, tak jsem taky poslední dobou žádnýho chytrýho a vtipnýho novýho člověka nepotkal. To je divný, nějak mě nenapadlo o tom doteď uvažovat, ale je to tak. Možná je to tím, že na sebe máme obecně málo času a nevidíme si tak pod kůži. O to víc si hýčkám ty 'starý' klaďasy.
Simi, pěkně jste to vystihla. Všichni to známe. Přísné, zachmuřené tváře kolem nás. A když se na ně zasmějete, mají dojem že se smějete ne na ně ale jim. Na otázku, kterou moc nemám rád hlavně kvůli tomu, že odpověď na ní opravdu zajímá jen málokoho ( každý si žije hlavně svůj film ), tak tedy na otázku, "jak se máš", odpovídám výborně, a i kdybych se měl špatně, neřeknu. Proč dělat lidem radost ... Chci tím říct, že každý z nás má svoje problémy, každý si v životě s sebou něco nese, ale to ještě není důvod, mít trvale zachmuřenou tvář .. Někde jsem četl a u našich psů i viděl, že i zvířata se smějí :o))))
Simi a k tomu, co mě pobavilo. Vždycky mně zvedne náladu moje oblíbená aforistka, kamarádka a životní povzbuzovačka Zdeňka Ortová z Velvar. Nedávno svým aforismem, který mi poslal po jedněch Televizních novinách - "Jen politika dovede slibovat vzdušné zámky a mezitím na zemi skupovat parcely." A spolehlivě mě vždy pobaví můj malý synovec Pišta ( 14 měsíců ), naposledy v neděli, kdy mi při moderování jedné akce pro děti sebral mikrofon a nechtěl ho vrátit.
Usmívejme se na lidi dál, i když se nám někdy zdá, že o to nikdo nestojí ,usmívejme se a on se někdo přidá, náš úsměv předá dál a další zase dalšímu. A tak může jeden úsměv putovat celý den od člověka k člověku. Většina se bude mračit stejně, někdo si možná poklepe na čelo, ale někdo náš úsměv ocení. V tom davu jistě někdo hledá, tak jako vy nebo já, laskavější tvář. Je to mnohem lepší, než hřešit slovem nebo činem. Rozhodně je to nejlepší pro nás samotné.
Děkuji, pane Voříšku, za odpověď. to je fajn mít někoho takového. Já Zdeňku Ortovou znám, tedy ne osobně, ale viděla jsem ji v televizi u Zuzany Bubílkové a pak jsem si koupila jednu její knížku. A fakt dobrý. Tak tu vám závidím. Ale popřemýšlela jsem a došla k názoru, že mám taky svého duševního povzbuzovače. Je to můj táta. Člověk někdy zapomene na toho, koho má po ruce, a to by mě mrzelo. Táta je sice mentor, ale pak to dovede odlehčit. Má takový zvláštní suchý humor, každému nesedne, mně ano. Jednou jsme museli odejít z restaurace, nemohli jsme zastavit výbuch smíchu.
A já děkuji Simi za zmínku o tátovi. Je to k nevíře, ale mě taky dovede skvěle pobavit můj táta. Nevlastní táta. Ale nikdy jsem to tak necítil. Je to báječný a energický chlap. Teď už je v důchodu, ale nepatří k nerudným penzistům. Pořád vymýšlí nějaký recese. Ale ty jsou neškodný, nikdy neublížil a jsou zaměřeny jen na rodinu. Kdyby s tím přestal, začali bychom mít o něj starost. A vzkaz všem: někdy dá práci usmívat se, ale nebuďme líní.
Nechci bejt zlej, fakt ne, ale nejvíc mě rozesmějou důležitý blbci. Když se takovej jedinec zvlášť vydaří a ještě si zasedne do nějaké funkce, to je humor k nezaplacení. Ale jen pokud tomu přihlížím.
Už ani nevím, komu teď budu odpovídat. Přečetl jsem si jeden vzkaz po druhém a, hele, je jich prostě hodně. =o)
Mě ovlivní každá kniha, kterou si přečtu. Proto jsou vlastně i psány. Jako autor bych byl skutečně naštván, kdyby po přečtení mého díla zůstalo ve čtenáři jen prázdno. Pocity, dojmy, proud myšlenek, ale také znechucení jsou ty stavy, které by měla kniha navozovat. A třeba i nejednou. Jak pan Voříšek psal o tom filmu jménem Život, tak já si v tom svém čas od času odskočím z režijní židličky a postavím se před kameru. Vyžívám se v těch rolích, kdy ženě roztrhnu synka za dveřmi, kdy se v parku procházím s paní Dallowayovou, kdy hledám indicie jednoho malíře, kdy na hopací sedačce pokecám s Helenou Růžičkovou, kdy se vydávám do útrob nemocnice jako začínající doktor, kdy sic milován muži spím se ženou. Taky vím, že už nikdy se nevydám na ponorku v době válečné. Ale proč ten scénář nepřelouskat, než roli odmítnu... =o)
Toto jsou jedny z mnoha dojmů, které mně kniha (pro)dá.
Karle, zdravím vás. Váš blog je dobrý počin. Je to v menším něco jako jsou www.pozitivni-noviny.cz, ale stejně krásné. Přiznávám se, že by mě taky nějací chudáčci otrávili. Nehleďte na ně a jejich ubohosti nemažte. Platí: "Nestarám se o to, co si o mně myslí druzí. Mají dost starostí s tím, co si myslím já o nich." Přiznám se, že jste mě svými náhledy mile překvapil. Já už někdy považuji NOVU za takový bulvár, že mě ani nenapadlo, že tam může působit tak sympaticky myslící člověk. Fandím vám, vždy se rád u vás zastavím. Ať se vám daří a přeji slunce nad hlavou, v srdci i duši. Také zdravím všechny slušné návštěvníky. Petr
Ještě dodávám, váš článek je pěkný a vběhl mi pod kůži. Petr
Knížku kterou doporučuje kv, jsem prozatím nečetla, ale věřím že je velice poučná. Vandalům, kteří sem píšou vulgarity bych se jen pousmála, vždyť jen poukazují na svoji hloupost! Chtějí v nás vyvolat zlo a to že v nás vyvolají usměv je jen naštve. Jestli je horší hřešit činem, nebo slovem? Jak kdy, někdy může bolet víc zlé slovo ale na druhou stranu si myslím že vůči zlým slovům se můžeme naučit obrnit, ale leckdy nějaký zlý čin už bohužel nelze napravit. Občas mi mé blízké okolí vyčítá že málo myslím na sebe. Ráda ale pomáhám druhým a ráda druhé něčím potěším, potom mám i já radost a dobrý pocit. Naopak mám někdy pocit že spousta lidí se řídí heslem podle sebe soudím tebe. Než někoho odsoudím, vždycky se snažím vžít do kůže druhého a zamyslet se jak bych jednala já. Taky si myslým že vždycky stojí za to rozdávat úsměv, přestože ho někteří lidé odrážejí jako tenisovou pálkou. I tak je dobré se nenechat odradit, věřme že občas se podaří dobrou náladu předat, byť jen jednumu človíčkovi.
Petře, Vaši větu: "Nestarám se o to, co si o mně myslí druzí. Mají dost starostí s tím, co si myslím já o nich," jsem četla teprve dneska a je to ohromně vtipný. Tím kdybych se uměla řídit, měla bych život snadnější.
Bla, taky používám Vaši metodu úsměvu. Někdy to zabírá. Ale určitě je dobře mě.
Zde, souhlasím, že každá kniha, která nás může udělat lepšími stojí za přečtení. Ale někdy se těžko už na začátku pozná, jestli je to ona. Občas se musíme pročíst pěknými hloupostmi nebo zbytečnostmi, ale kdo pozná kvalitu, ví, co nechá na sebe působit.
Pane Voříšku, taky mám synovce, který mě dovede pobavit. Ale vidím ho bohužel jen občas.
Chce to více článků :)